로그인

요한복음 6장 Czech BKR

Czech BKR · 체코어 · 요한복음 (John) · 71절

🖍 이 판을 읽기 도구로 읽기 📖 무료성경
  1. 1 Potom odšel Ježíš za moře Galilejské neb Tiberiadské.
  2. 2 A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
  3. 3 I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
  4. 4 Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
  5. 5 Tedy pozdvih očí Ježíš, a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
  6. 6 (Ale to řekl, pokoušeje ho; nebo on věděl, co by měl učiniti.)
  7. 7 Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
  8. 8 Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
  9. 9 Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
  10. 10 I řekl Ježíš: Rozkažte lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
  11. 11 Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž mnoho chtěli.
  12. 12 A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Zbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
  13. 13 I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z těch pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, kteříž jedli.
  14. 14 Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
  15. 15 Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
  16. 16 Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
  17. 17 A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
  18. 18 Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
  19. 19 A odplavivše se honů jako pětmecítma neb třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři, a přibližuje se k lodí. I báli se.
  20. 20 On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
  21. 21 I vzali ho na lodí ochotně, a hned lodí přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
  22. 22 Nazejtří zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
  23. 23 (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdež byli jedli chléb, když díky učinil Pán,)
  24. 24 Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
  25. 25 A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
  26. 26 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne proto že jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
  27. 27 Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť potvrdil Bůh Otec.
  28. 28 Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
  29. 29 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
  30. 30 I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
  31. 31 Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
  32. 32 Tedy řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
  33. 33 Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe, a dává život světu.
  34. 34 I řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
  35. 35 Ježíš pak řekl jim: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
  36. 36 Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
  37. 37 Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
  38. 38 Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal.
  39. 39 Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych ničeho toho, což mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
  40. 40 A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
  41. 41 I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb ten, kterýž jsem s nebe sstoupil.
  42. 42 A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
  43. 43 Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
  44. 44 Žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
  45. 45 Psáno jest v prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
  46. 46 Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť viděl Otce.
  47. 47 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
  48. 48 Jáť jsem ten chléb života.
  49. 49 Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
  50. 50 Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdož by koli jej jedl, neumřeť.
  51. 51 Jáť jsem ten chléb živý, kterýž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.
  52. 52 Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může nám dáti tělo jísti?
  53. 53 I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
  54. 54 Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.
  55. 55 Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
  56. 56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
  57. 57 Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
  58. 58 Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.
  59. 59 Toto mluvil v škole, uče v Kafarnaum.
  60. 60 Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest tato řeč. Kdo ji může slyšeti?
  61. 61 Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
  62. 62 Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prvé byl?
  63. 63 Duch jest, kterýž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou.
  64. 64 Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
  65. 65 I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by jemu bylo dáno od Otce mého.
  66. 66 A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
  67. 67 Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdaliž i vy chcete odjíti?
  68. 68 I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? Slova věčného života máš.
  69. 69 A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
  70. 70 Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
  71. 71 A to řekl o Jidášovi Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.

Czech BKR — getbible.net(CrossWire SWORD 모듈)에서 가져옴 · 라이선스: 공개 도메인 (Public Domain) · 출처 ↗