로그인

욥기 30장 Czech BKR

Czech BKR · 체코어 · 욥기 (Job) · 31절 · 대역: King James Version

🖍 이 판을 읽기 도구로 읽기 📖 무료성경
절Czech BKRKing James Version
1 Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého. But now they that are younger than I have me in derision, whose fathers I would have disdained to have set with the dogs of my flock.
2 Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich. Yea, whereto might the strength of their hands profit me, in whom old age was perished?
3 Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa. For want and famine they were solitary; fleeing into the wilderness in former time desolate and waste.
4 Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim. Who cut up mallows by the bushes, and juniper roots for their meat.
5 Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem, They were driven forth from among men, (they cried after them as after a thief;)
6 Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí. To dwell in the clifts of the valleys, in caves of the earth, and in the rocks.
7 V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali, Among the bushes they brayed; under the nettles they were gathered together.
8 Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země. They were children of fools, yea, children of base men: they were viler than the earth.
9 Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví. And now am I their song, yea, I am their byword.
10 V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati. They abhor me, they flee far from me, and spare not to spit in my face.
11 Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli. Because he hath loosed my cord, and afflicted me, they have also let loose the bridle before me.
12 Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své. Upon my right hand rise the youth; they push away my feet, and they raise up against me the ways of their destruction.
13 Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže. They mar my path, they set forward my calamity, they have no helper.
14 Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se. They came upon me as a wide breaking in of waters: in the desolation they rolled themselves upon me.
15 Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé. Terrors are turned upon me: they pursue my soul as the wind: and my welfare passeth away as a cloud.
16 A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého, And now my soul is poured out upon me; the days of affliction have taken hold upon me.
17 Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají. My bones are pierced in me in the night season: and my sinews take no rest.
18 Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá. By the great force of my disease is my garment changed: it bindeth me about as the collar of my coat.
19 Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu. He hath cast me into the mire, and I am become like dust and ashes.
20 Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne. I cry unto thee, and thou dost not hear me: I stand up, and thou regardest me not.
21 Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ. Thou art become cruel to me: with thy strong hand thou opposest thyself against me.
22 Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud. Thou liftest me up to the wind; thou causest me to ride upon it, and dissolvest my substance.
23 Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý. For I know that thou wilt bring me to death, and to the house appointed for all living.
24 Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali. Howbeit he will not stretch out his hand to the grave, though they cry in his destruction.
25 Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným. Did not I weep for him that was in trouble? was not my soul grieved for the poor?
26 Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota. When I looked for good, then evil came unto me: and when I waited for light, there came darkness.
27 Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení. My bowels boiled, and rested not: the days of affliction prevented me.
28 Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím. I went mourning without the sun: I stood up, and I cried in the congregation.
29 Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů. I am a brother to dragons, and a companion to owls.
30 Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti. My skin is black upon me, and my bones are burned with heat.
31 A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících. My harp also is turned to mourning, and my organ into the voice of them that weep.

Czech BKR — getbible.net(CrossWire SWORD 모듈)에서 가져옴 · 라이선스: 공개 도메인 (Public Domain) · 출처 ↗
King James Version — getbible.net(CrossWire SWORD 모듈)에서 가져옴 · 라이선스: GPL