마태복음 22장 Czech BKR
Czech BKR · 체코어 · 마태복음 (Matthew) · 46절
- 1 I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
- 2 Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
- 3 I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu, ale nechtěli přijíti.
- 4 Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd svůj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Poďtež na svadbu.
- 5 Ale oni nedbavše, odešli, jiný do vsi své, a jiný po kupectví svém.
- 6 Jiní pak zjímavše služebníky jeho, a posměch jim učinivše, zmordovali.
- 7 A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedlníky ty, a město jejich zapálil.
- 8 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
- 9 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
- 10 I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
- 11 Tehdy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
- 12 I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
- 13 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce nohy jeho i ruce, vezměte ho, a uvrztež jej do temností těch zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
- 14 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
- 15 Tehdy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
- 16 I poslali k němu učedlníky své s Herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi, a cestě Boží v pravdě učíš, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
- 17 Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
- 18 Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
- 19 Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
- 20 I řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis?
- 21 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dávejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co Božího, Bohu.
- 22 To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
- 23 V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
- 24 Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho, a vzbudil símě bratru svému.
- 25 I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
- 26 Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
- 27 Nejposléze pak po všech umřela i žena.
- 28 Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
- 29 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce písem ani moci Boží.
- 30 Však při vzkříšení nebudou se ani ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
- 31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž dí:
- 32 Já jsem Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův? Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
- 33 A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
- 34 Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
- 35 I otázal se jeden z nich zákonník, pokoušeje ho, a řka:
- 36 Mistře, které jest přikázaní veliké v zákoně?
- 37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své.
- 38 To jest přední a veliké přikázaní.
- 39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
- 40 Na těch dvou přikázaních všecken zákon záleží i proroci.
- 41 A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
- 42 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
- 43 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
- 44 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
- 45 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
- 46 A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž směl kdo více od toho dne jeho se tázati.
Czech BKR — getbible.net(CrossWire SWORD 모듈)에서 가져옴 · 라이선스: 공개 도메인 (Public Domain) · 출처 ↗