로그인

마가복음 9장 Czech BKR

Czech BKR · 체코어 · 마가복음 (Mark) · 50절 · 대역: King James Version

🖍 이 판을 읽기 도구로 읽기 📖 무료성경
절Czech BKRKing James Version
1 I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci. And he said unto them, Verily I say unto you, That there be some of them that stand here, which shall not taste of death, till they have seen the kingdom of God come with power.
2 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi. And after six days Jesus taketh with him Peter, and James, and John, and leadeth them up into an high mountain apart by themselves: and he was transfigured before them.
3 A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého bělič na zemi učiniti nemůže. And his raiment became shining, exceeding white as snow; so as no fuller on earth can white them.
4 I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví. And there appeared unto them Elias with Moses: and they were talking with Jesus.
5 A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden. And Peter answered and said to Jesus, Master, it is good for us to be here: and let us make three tabernacles; one for thee, and one for Moses, and one for Elias.
6 Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni. For he wist not what to say; for they were sore afraid.
7 I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte. And there was a cloud that overshadowed them: and a voice came out of the cloud, saying, This is my beloved Son: hear him.
8 A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou. And suddenly, when they had looked round about, they saw no man any more, save Jesus only with themselves.
9 A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane. And as they came down from the mountain, he charged them that they should tell no man what things they had seen, till the Son of man were risen from the dead.
10 I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti. And they kept that saying with themselves, questioning one with another what the rising from the dead should mean.
11 I otázali se ho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že Eliáš musí přijíti prvé? And they asked him, saying, Why say the scribes that Elias must first come?
12 On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprvé, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že musí mnoho trpěti, a za nic položen býti. And he answered and told them, Elias verily cometh first, and restoreth all things; and how it is written of the Son of man, that he must suffer many things, and be set at nought.
13 Ale pravím vám, že i Eliáš přišel, i učinili mu, což chtěli, jakož psáno jest o něm. But I say unto you, That Elias is indeed come, and they have done unto him whatsoever they listed, as it is written of him.
14 Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich, a zákonníky, an se hádají s nimi. And when he came to his disciples, he saw a great multitude about them, and the scribes questioning with them.
15 A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a zběhše se, přivítali ho. And straightway all the people, when they beheld him, were greatly amazed, and running to him saluted him.
16 I otázal se zákonníků: Co se hádáte spolu? And he asked the scribes, What question ye with them?
17 A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého. And one of the multitude answered and said, Master, I have brought unto thee my son, which hath a dumb spirit;
18 Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami svými, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, ale nemohli. And wheresoever he taketh him, he teareth him: and he foameth, and gnasheth with his teeth, and pineth away: and I spake to thy disciples that they should cast him out; and they could not.
19 A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný. Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně. He answereth him, and saith, O faithless generation, how long shall I be with you? how long shall I suffer you? bring him unto me.
20 I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned ním duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil. And they brought him unto him: and when he saw him, straightway the spirit tare him; and he fell on the ground, and wallowed foaming.
21 I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Od dětinství. And he asked his father, How long is it ago since this came unto him? And he said, Of a child.
22 A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi. And ofttimes it hath cast him into the fire, and into the waters, to destroy him: but if thou canst do any thing, have compassion on us, and help us.
23 A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu. Jesus said unto him, If thou canst believe, all things are possible to him that believeth.
24 A i hned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé. And straightway the father of the child cried out, and said with tears, Lord, I believe; help thou mine unbelief.
25 Uzřev pak Ježíš, že se zbíhá zástup, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Duchu němý a hluchý, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho. When Jesus saw that the people came running together, he rebuked the foul spirit, saying unto him, Thou dumb and deaf spirit, I charge thee, come out of him, and enter no more into him.
26 Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel. I učiněn jest jako mrtvý, tak že mnozí pravili, že umřel. And the spirit cried, and rent him sore, and came out of him: and he was as one dead; insomuch that many said, He is dead.
27 Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho. I vstal. But Jesus took him by the hand, and lifted him up; and he arose.
28 A když všel do domu, učedlníci jeho otázali se ho soukromí: Proč jsme my ho nemohli vyvrci? And when he was come into the house, his disciples asked him privately, Why could not we cast him out?
29 I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyjíti, jediné skrze modlitbu a půst. And he said unto them, This kind can come forth by nothing, but by prayer and fasting.
30 A jdouce odtud, šli spolu skrze Galilei, ale nechtěl, aby kdo věděl. And they departed thence, and passed through Galilee; and he would not that any man should know it.
31 Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetího dne z mrtvých vstane. For he taught his disciples, and said unto them, The Son of man is delivered into the hands of men, and they shall kill him; and after that he is killed, he shall rise the third day.
32 Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a však ostýchali se ho otázati. But they understood not that saying, and were afraid to ask him.
33 I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali? And he came to Capernaum: and being in the house he asked them, What was it that ye disputed among yourselves by the way?
34 Ale oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší. But they held their peace: for by the way they had disputed among themselves, who should be the greatest.
35 A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť ze všech nejposlednější a všech služebník. And he sat down, and called the twelve, and saith unto them, If any man desire to be first, the same shall be last of all, and servant of all.
36 A vzav pacholátko, postavil je u prostřed nich, a vzav je na lokty, řekl jim: And he took a child, and set him in the midst of them: and when he had taken him in his arms, he said unto them,
37 Kdož by koli jedno z takových pacholátek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal. Whosoever shall receive one of such children in my name, receiveth me: and whosoever shall receive me, receiveth not me, but him that sent me.
38 I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, proto že s námi nechodí. And John answered him, saying, Master, we saw one casting out devils in thy name, and he followeth not us: and we forbad him, because he followeth not us.
39 Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Neboť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, aby mohl snadně zle mluviti o mně. But Jesus said, Forbid him not: for there is no man which shall do a miracle in my name, that can lightly speak evil of me.
40 Nebo kdož není proti nám, s námiť jest. For he that is not against us is on our part.
41 Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, proto že jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své. For whosoever shall give you a cup of water to drink in my name, because ye belong to Christ, verily I say unto you, he shall not lose his reward.
42 A kdož by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by mu lépe bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře. And whosoever shall offend one of these little ones that believe in me, it is better for him that a millstone were hanged about his neck, and he were cast into the sea.
43 A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, nežli obě ruce majícímu jíti do pekla v ten oheň neuhasitelný, And if thy hand offend thee, cut it off: it is better for thee to enter into life maimed, than having two hands to go into hell, into the fire that never shall be quenched:
44 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne. Where their worm dieth not, and the fire is not quenched.
45 A pakli noha tvá horšila by tě, utni ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v ten oheň neuhasitelný, And if thy foot offend thee, cut it off: it is better for thee to enter halt into life, than having two feet to be cast into hell, into the fire that never shall be quenched:
46 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne. Where their worm dieth not, and the fire is not quenched.
47 Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, And if thine eye offend thee, pluck it out: it is better for thee to enter into the kingdom of God with one eye, than having two eyes to be cast into hell fire:
48 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne. Where their worm dieth not, and the fire is not quenched.
49 Nebo každý ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena. For every one shall be salted with fire, and every sacrifice shall be salted with salt.
50 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl sami v sobě, a pokoj mějte mezi sebou. Salt is good: but if the salt have lost his saltness, wherewith will ye season it? Have salt in yourselves, and have peace one with another.

Czech BKR — getbible.net(CrossWire SWORD 모듈)에서 가져옴 · 라이선스: 공개 도메인 (Public Domain) · 출처 ↗
King James Version — getbible.net(CrossWire SWORD 모듈)에서 가져옴 · 라이선스: GPL