로그인

마가복음 4장 Czech BKR

Czech BKR · 체코어 · 마가복음 (Mark) · 41절 · 대역: King James Version

🖍 이 판을 읽기 도구로 읽기 📖 무료성경
절Czech BKRKing James Version
1 A opět počal učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, tak že vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podlé moře. And he began again to teach by the sea side: and there was gathered unto him a great multitude, so that he entered into a ship, and sat in the sea; and the whole multitude was by the sea on the land.
2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém: And he taught them many things by parables, and said unto them in his doctrine,
3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval. Hearken; Behold, there went out a sower to sow:
4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podlé cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i zzobalo je. And it came to pass, as he sowed, some fell by the way side, and the fowls of the air came and devoured it up.
5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdež nemělo mnoho země, a hned vzešlo, proto že nemělo hlubokosti země. And some fell on stony ground, where it had not much earth; and immediately it sprang up, because it had no depth of earth:
6 A když vyšlo slunce, vyhořelo, a proto, že nemělo kořene, uschlo. But when the sun was up, it was scorched; and because it had no root, it withered away.
7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku. And some fell among thorns, and the thorns grew up, and choked it, and it yielded no fruit.
8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek zhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý. And other fell on good ground, and did yield fruit that sprang up and increased; and brought forth, some thirty, and some sixty, and some an hundred.
9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš. And he said unto them, He that hath ears to hear, let him hear.
10 Když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství. And when he was alone, they that were about him with the twelve asked of him the parable.
11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství to všecko se děje, And he said unto them, Unto you it is given to know the mystery of the kingdom of God: but unto them that are without, all these things are done in parables:
12 Aby hledíce, hleděli, ale neuzřeli a slyšíce, slyšeli, ale nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové. That seeing they may see, and not perceive; and hearing they may hear, and not understand; lest at any time they should be converted, and their sins should be forgiven them.
13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak všecka podobenství poznáte? And he said unto them, Know ye not this parable? and how then will ye know all parables?
14 Rozsevač ten slovo rozsívá. The sower soweth the word.
15 Tito pak jsou, ješto podlé cesty, jimž se rozsívá slovo, ale když oni slyší, i hned přichází satan, a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich. And these are they by the way side, where the word is sown; but when they have heard, Satan cometh immediately, and taketh away the word that was sown in their hearts.
16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteříž jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je. And these are they likewise which are sown on stony ground; who, when they have heard the word, immediately receive it with gladness;
17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne ssoužení a protivenství pro slovo, hned se horší. And have no root in themselves, and so endure but for a time: afterward, when affliction or persecution ariseth for the word’s sake, immediately they are offended.
18 Tito pak jsou, kteříž mezi trní posáti jsou, ti jsou, kteříž slovo slyší, And these are they which are sown among thorns; such as hear the word,
19 Však pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti přistupující, udušují slovo, tak že bez užitku bývá. And the cares of this world, and the deceitfulness of riches, and the lusts of other things entering in, choke the word, and it becometh unfruitful.
20 Tito pak jsou, kteříž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo, a přijímají, a užitek přinášejí, jiné třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý. And these are they which are sown on good ground; such as hear the word, and receive it, and bring forth fruit, some thirtyfold, some sixty, and some an hundred.
21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu neb pod postel? Však aby na svícen vstavena byla. And he said unto them, Is a candle brought to be put under a bushel, or under a bed? and not to be set on a candlestick?
22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby na jevo nevyšlo. For there is nothing hid, which shall not be manifested; neither was any thing kept secret, but that it should come abroad.
23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš. If any man have ears to hear, let him hear.
24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, bude vám odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím. And he said unto them, Take heed what ye hear: with what measure ye mete, it shall be measured to you: and unto you that hear shall more be given.
25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato. For he that hath, to him shall be given: and he that hath not, from him shall be taken even that which he hath.
26 I pravil: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě do země. And he said, So is the kingdom of God, as if a man should cast seed into the ground;
27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci a semeno by vzešlo a zrostlo, jakž on neví. And should sleep, and rise night and day, and the seed should spring and grow up, he knoweth not how.
28 Nebo sama od sebe země užitek plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu. For the earth bringeth forth fruit of herself; first the blade, then the ear, after that the full corn in the ear.
29 A když sezrá úroda, i hned přičiní srp; nebo nastala žeň. But when the fruit is brought forth, immediately he putteth in the sickle, because the harvest is come.
30 I řekl: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme? And he said, Whereunto shall we liken the kingdom of God? or with what comparison shall we compare it?
31 Jest jako zrno horčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi. It is like a grain of mustard seed, which, when it is sown in the earth, is less than all the seeds that be in the earth:
32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činí ratolesti veliké, tak že pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati. But when it is sown, it groweth up, and becometh greater than all herbs, and shooteth out great branches; so that the fowls of the air may lodge under the shadow of it.
33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti. And with many such parables spake he the word unto them, as they were able to hear it.
34 Bez podobenství pak nemluvil jim, ale učedlníkům svým soukromí vykládal všecko. But without a parable spake he not unto them: and when they were alone, he expounded all things to his disciples.
35 I řekl jim v ten den, když již byl večer: Plavme se na druhou stranu. And the same day, when the even was come, he saith unto them, Let us pass over unto the other side.
36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním. And when they had sent away the multitude, they took him even as he was in the ship. And there were also with him other little ships.
37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, tak že se již naplňovala lodí. And there arose a great storm of wind, and the waves beat into the ship, so that it was now full.
38 A on z zadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, nedbáš, že hyneme? And he was in the hinder part of the ship, asleep on a pillow: and they awake him, and say unto him, Master, carest thou not that we perish?
39 I probudiv se, přimluvil větru, a řekl moři: Umlkni, a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké. And he arose, and rebuked the wind, and said unto the sea, Peace, be still. And the wind ceased, and there was a great calm.
40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Jakž to, že nemáte víry? And he said unto them, Why are ye so fearful? how is it that ye have no faith?
41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: I kdo jest medle tento, že i vítr i moře poslouchají jeho? And they feared exceedingly, and said one to another, What manner of man is this, that even the wind and the sea obey him?

Czech BKR — getbible.net(CrossWire SWORD 모듈)에서 가져옴 · 라이선스: 공개 도메인 (Public Domain) · 출처 ↗
King James Version — getbible.net(CrossWire SWORD 모듈)에서 가져옴 · 라이선스: GPL