로마서 9장 Czech BKR

1. 1 Pravduť pravím v Kristu, a neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém,
2. 2 Žeť mám veliký zámutek, a ustavičnou bolest v srdci svém.
3. 3 Nebo žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratří svých, příbuzných svých podlé těla.
4. 4 Kteřížto jsou Izraelští, jejichž jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i zákona dání, i služba, i zaslíbení.
5. 5 Jejichž jsou otcové, a ti, z nichž jest Kristus podlé těla, kterýž jest nade všecky Bůh požehnaný na věky. Amen.
6. 6 A však nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou.
7. 7 Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.
8. 8 To jest, ne ti, kteříž jsou synové těla, jsou synové Boží, ale kteříž jsou synové zaslíbení, ti se počítají za símě.
9. 9 Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž čas přijdu, a Sára bude míti syna.
10. 10 A netoliko to, ale i Rebeka z jednoho počavši, totiž z Izáka, otce našeho.
11. 11 Nebo ještě před narozením, a prvé než co dobrého neb zlého učinili, aby uložení Boží, kteréž jest podlé vyvolení, ne z skutků, ale z toho, kterýž povolává, pevné bylo,
12. 12 Řečeno jest jí: Větší sloužiti bude menšímu,
13. 13 Jakož psáno jest: Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem.
14. 14 I což tedy díme? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.
15. 15 Nebo Mojžíšovi dí: Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kýmž se slituji.
16. 16 A tak tedy není na tom, kdož chce, ani na tom, kdož běží, ale na Bohu, kterýž se smilovává.
17. 17 Nebo dí písmo Faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobě ukázal moc svou, a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi.
18. 18 A tak tedy, nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje.
19. 19 Ale díš mi: I proč se pak hněvá? nebo vůli jeho kdo odepřel?
20. 20 Nýbrž, ó člověče, kdo jsi ty, že odmlouváš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal?
21. 21 Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti, a jinou ku potupě?
22. 22 Což pak, že Bůh, chtěje ukázati hněv, a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí,
23. 23 A známé učiniti bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě?
24. 24 Kterýchž i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů,
25. 25 Jakož i skrze Ozé dí: Nazovu nelid svůj lidem svým, a nemilou milou.
26. 26 A staneť se, že místo toho, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého.
27. 27 Izaiáš pak volá nad Izraelem, řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové spaseni budou.
28. 28 Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté.
29. 29 A jakož prvé pověděl Izaiáš: Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni.
30. 30 Což tedy díme? I to, že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry;
31. 31 Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel.
32. 32 Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky,
33. 33 Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.

• 📚 Czech BKR 책 목록
• 개역개정판 (1998)로
• 개역한글판 (1961)로
• 표준새번역 (1993)로
• King James Version로
• KJV 와 나란히
• 🌐 다른 언어·판

Czech BKR — getbible.net(CrossWire SWORD 모듈)에서 가져옴 · 라이선스: 공개 도메인 (Public Domain) · 출처 ↗