로그인

로마서 14장 Czech BKR

Czech BKR · 체코어 · 로마서 (Romans) · 23절 · 대역: King James Version

🖍 이 판을 읽기 도구로 읽기 📖 무료성경
절Czech BKRKing James Version
1 Mdlého pak u víře přijímejte ne k hádkám o otázkách. Him that is weak in the faith receive ye, but not to doubtful disputations.
2 Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak mdlý jsa, jí zelí. For one believeth that he may eat all things: another, who is weak, eateth herbs.
3 Ten kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nepotupuj, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej. Let not him that eateth despise him that eateth not; and let not him which eateth not judge him that eateth: for God hath received him.
4 Ty kdo jsi, abys tupil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, aneb padá. Budeť pak ustaven; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej. Who art thou that judgest another man’s servant? to his own master he standeth or falleth. Yea, he shall be holden up: for God is able to make him stand.
5 Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď. One man esteemeth one day above another: another esteemeth every day alike. Let every man be fully persuaded in his own mind.
6 Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu. He that regardeth the day, regardeth it unto the Lord; and he that regardeth not the day, to the Lord he doth not regard it. He that eateth, eateth to the Lord, for he giveth God thanks; and he that eateth not, to the Lord he eateth not, and giveth God thanks.
7 Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá. For none of us liveth to himself, and no man dieth to himself.
8 Nebo buď že jsme živi, Pánu živi jsme; buď že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme. For whether we live, we live unto the Lord; and whether we die, we die unto the Lord: whether we live therefore, or die, we are the Lord’s.
9 Na toť zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval. For to this end Christ both died, and rose, and revived, that he might be Lord both of the dead and living.
10 Ty pak proč potupuješ bratra svého? Aneb také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou. But why dost thou judge thy brother? or why dost thou set at nought thy brother? for we shall all stand before the judgment seat of Christ.
11 Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha. For it is written, As I live, saith the Lord, every knee shall bow to me, and every tongue shall confess to God.
12 A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu. So then every one of us shall give account of himself to God.
13 Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, abyste nekladli úrazu neb pohoršení bratru. Let us not therefore judge one another any more: but judge this rather, that no man put a stumblingblock or an occasion to fall in his brother’s way.
14 Vímť a ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest. I know, and am persuaded by the Lord Jesus, that there is nothing unclean of itself: but to him that esteemeth any thing to be unclean, to him it is unclean.
15 Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podlé lásky. Nepřivozujž k zahynutí pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel. But if thy brother be grieved with thy meat, now walkest thou not charitably. Destroy not him with thy meat, for whom Christ died.
16 Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše. Let not then your good be evil spoken of:
17 Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém. For the kingdom of God is not meat and drink; but righteousness, and peace, and joy in the Holy Ghost.
18 Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný. For he that in these things serveth Christ is acceptable to God, and approved of men.
19 Protož následujme toho, což jest ku pokoji a k vzdělání společnému. Let us therefore follow after the things which make for peace, and things wherewith one may edify another.
20 Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením. For meat destroy not the work of God. All things indeed are pure; but it is evil for that man who eateth with offence.
21 Dobré jest nejísti masa a nepiti vína, ani na čem se koli uráží bratr tvůj, neb horší, aneb zemdlívá. It is good neither to eat flesh, nor to drink wine, nor any thing whereby thy brother stumbleth, or is offended, or is made weak.
22 Ty víru máš? Mějž ji sám u sebe před Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje. Hast thou faith? have it to thyself before God. Happy is he that condemneth not himself in that thing which he alloweth.
23 Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, potupen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest. And he that doubteth is damned if he eat, because he eateth not of faith: for whatsoever is not of faith is sin.

Czech BKR — getbible.net(CrossWire SWORD 모듈)에서 가져옴 · 라이선스: 공개 도메인 (Public Domain) · 출처 ↗
King James Version — getbible.net(CrossWire SWORD 모듈)에서 가져옴 · 라이선스: GPL