로그인

누가복음 20장 Czech BKR

Czech BKR · 체코어 · 누가복음 (Luke) · 47절

🖍 이 판을 읽기 도구로 읽기 📖 무료성경
  1. 1 I stalo se těch dnů v jeden den, když on učil lid v chrámě, a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákonníci s staršími.
  2. 2 I řekli jemu: pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo jest ten, kterýž tobě tuto moc dal?
  3. 3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc; protož pověztež mi:
  4. 4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
  5. 5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
  6. 6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; nebo cele tak drží, že Jan jest prorok.
  7. 7 I odpověděli: Že nevědí, odkud byl.
  8. 8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
  9. 9 I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšel přes pole na dlouhé časy.
  10. 10 A v čas slušný poslal k těm vinařům služebníka, aby užitek z vinice dali jemu. Ti pak vinaři zmrskavše jej, pustili prázdného.
  11. 11 I poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
  12. 12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
  13. 13 Tedy řekl pán té vinice: Co učiním? Pošli svého milého syna. Snad když toho uzří, ustýdnou se.
  14. 14 Ale vinaři uzřevše jej, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, aby naše bylo to dědictví.
  15. 15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali. Což tedy učiní jim pán té vinice?
  16. 16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
  17. 17 Ale on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli stavitelé, ten učiněn jest v hlavu úhelní?
  18. 18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
  19. 19 I hledali přední kněží a zákonníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
  20. 20 Tedy střehouce ho, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
  21. 21 I otázali se ho, řkouce: Mistře, víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
  22. 22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
  23. 23 Ale porozuměv chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
  24. 24 Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
  25. 25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
  26. 26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
  27. 27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
  28. 28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
  29. 29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
  30. 30 I pojal druhý tu ženu, a umřel i ten bez dětí.
  31. 31 Potom třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše dětí, zemřeli.
  32. 32 Nejposléze po všech umřela i ta žena.
  33. 33 Protož při vzkříšení, kterého z nich bude ta žena, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
  34. 34 A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto věku žení se a vdávají.
  35. 35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti nebudou ani vdávati.
  36. 36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
  37. 37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, a Bohem Izákovým, a Bohem Jákobovým.
  38. 38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
  39. 39 Tedy odpověděvše někteří z zákonníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
  40. 40 I nesměli se jeho na nic více tázati.
  41. 41 Řekl pak jim: Kterak praví Krista býti synem Davidovým?
  42. 42 A sám David praví v knize žalmů: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
  43. 43 Ažť položím nepřátely tvé v podnož noh tvých?
  44. 44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
  45. 45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
  46. 46 Varujte se zákonníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše, a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách, a první místo na večeřích.
  47. 47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.

Czech BKR — getbible.net(CrossWire SWORD 모듈)에서 가져옴 · 라이선스: 공개 도메인 (Public Domain) · 출처 ↗